Oceán příběhů ([Díl] 1, [Díl] 2)

Autor proslulého díla z 11. století dovršuje starou formu vyprávění pestrostí námětů a živostí podání a zobrazuje realitu indického života. Obráží tradici hinduismu v široké škále příběhů přes všechnu fantastičnost a nezvyklost dokládají obecné a typické rysy života člověka podřízeného ortodoxní víře.Soubor rámcově spjatých vyprávění nejrůznějšího charakteru, který podle různých pramenů i ústní tradice v sanskrtu sepsal v druhé polovině 11. století (mezi lety 1063 až 1077) brahmánský básník a učenec z Kašmíru Sómadéva, a to pro královnu Súrjavatí, choť krále Ananty, aby v těžkých dobách krvavých bojů a zmatků našla v knize pestrých příběhů rozptýlení a útěchu.Oceán příběhů je důležitý pramen staroindické slovesnosti. Vychází z mnohem staršího ztraceného díla Brhatkathá (Velké vyprávění), představuje vlastně jakýsi koncentrát staroindických vyprávění a je napsán v elegantních dvojverších zvaných šlóky patřících ke tradičním vyjadřovacím prostředkům staroindické epiky. Obsahuje bajky, pohádky, anekdoty o zlodějích a kurtizánách, dobrodružné, milostné a hrdinské historie, mýty o bozích, pověsti o asketech i hrůzostrašné povídky o démonech.

skrýt popis