Příběhy tisíce a jedné noci

Básník vybral a znovu zpracoval slavné orientální příběhy podle různých starých předloh. Po mnoho nocí musí půvabná Šahrazád zápasit o svůj život vyprávěním pohádek a příběhů, do nichž vkládá svou zkušenost, srdce i rozum. Skončit vyprávění by pro ni znamenalo smrt.

Tisíc a jedna noc (persky هزار و یک شب Hazār-o Yak Šab, arabsky كتاب ألف ليلة وليلة‎ Kitāb Alf Layla wa-Layla) je středověká arabská anonymní sbírka lidových pohádek, bajek, anekdot a dalších příběhů, která vznikala zhruba od 7. do 16. století a která podává věrný obraz společenských poměrů, mravů a zvyklostí tehdejšího arabského světa.

Všechny pohádky a příběhy Tisíce a jedné noci jsou vypravovány během tzv. rámcového příběhu, jehož hlavními postavami jsou král Šahriár a dívka jménem Šahrazád. Šahriár byl kdysi oklamán svou manželkou, která se v době jeho nepřítomnosti milovala se svými otroky. Nechal ji i otroky popravit a zanevřel na ženy, o kterých byl přesvědčen, že žádná z nich nevydrží být v manželství věrná. Oženil se proto každý den s jednou pannou, strávil s ní noc, zbavil ji panenství a ráno ji nechal popravit. Po třech letech tak nezbylo v jeho městě žádně děvče, se kterým by se mohl oženit. Když Šahrijár nakázal svému vezírovi (Šahrazádinu otci) aby mu přivedl další dívku, marně a se strachem z krále bloudil vezír městem. Když přišel domů, poznala jeho dcera, že má starosti. Otec jí vše vypověděl a ona se nabídla, že se stane královou další ženou. Její otec s tím nesouhlasil, ale Šahrazád se nedala odradit. Požádala však svou sestru, ať jejím jménem požádá krále, zda-li mu večer smí vyprávět příběh. Šahrijár souhlasil a tak Šahrazád vyprávěla králi po dobu tisíce a jedné noci příběhy, které byly tak dlouhé, že nikdy nekončily se svítáním, přičemž král byl vždy zvědav na pokračování. Když Šahrazád své vyprávění, během kterého porodila králi tři syny, dokončila, nechal jí Šahrijár pro její moudrost, věrnost a lásku k němu na živu.

Nejstarší část sbírky je indického původu. Jde o rámcový příbeh celé sbírky, tj. vypravování o moudré Šahrazád a krutém králi Šahrijárovi a také několik dalších pohádek a bajek. Za vlády perské dynastie Sásánovců (224 - 651) se dostalo toto vyprávění do Persie a bylo zde obohaceno o další příběhy (indický a perský originál se však nedochoval). Do arabštiny byla sbírka převedena koncem 7. století, když si Arabové Persii podrobili a udělali z ní součást svého kalifátu. V 7. - 13. století byla sbírka Araby podstatně rozšířena. Vznikly celé cykly nových vyprávění o abbásovských kalifech, zejména o Hárúnovi ar-Rašídovi, množství milostných a cestopisných příběhů i desítky krátkých anekdot. Do sbírky byly přebírány i zbytky starých mezopotámskych mýtů, řecké, byzantské i židovské náměty. Velkým inspiračním zdrojem byla také klasická arabská próza a dějepisná literatura, cestopisy a sbírky poučných a mravoličných příběhů. Ve sbírce je často pojednáváno o astronomii, astrologii a jiných vědách, existuje v ní mnoho odkazů na Korán, často je zmiňován Alláh a jeho prorok Mohamed i nepřátelství mezi křesťany a muslimy.

Obsah :

1.  O kupci a džinovi
2.  O králi Junánovi
3.  O hrbáčovi
4.  O zloději s opicí
5.  O ebenovém koni
6.  O ženě jednoho vezíra
7.  O důvěřivém muži
8.  O muži, který se už do smrti nezasmál
9.  O zlatníkově manželce
10. O Aláddínovi a kouzelné lampě
11. O čarodějce, která nebyla čarodějkou
12. O ukradeném měšci
13. O dvakrát ukradeném měšci
14. O kupci v městě taškářů
15. O Alí Babovi, čtyřiceti loupežnících a chytré otrokyni
16. O kupci a olivách
17. O slepém Abdalláhovi
18. O nevěrné a věrné ženě
19. O mužích ve skříni
20. O člověku a zvířatech
21. O Sindibádu mořeplavci
22. O milosrdném psu
23. O milosrdném Džaudarovi
24. O dobráku Marúfovi
25. Každou noc jiskří hvězdy nad městy

skrýt popis