Velká transformace Armstrong, Karen

Britská historička se věnuje "osové době" (9.-3. století př.n.l.), kdy se v Indii, Číně, Izraeli a Řecku objevili náboženští a filozofičtí reformátoři, z jejichž myšlenek dodnes čerpají současná náboženství a filozofie.

Autorka vychází z teorie Karla Jasperse, který tvrdí, že v osové (axiální) době se na různých místech světa objevily filosofické a náboženské nauky, jejichž cílem bylo nově reflektovat lidskou existenci. Tato doba je nazývána také obdobím "etického zlomu", neboť reformátoři začali místo rituálů a obětí upřednostňovat etické pojetí pohledu na svět. Autorka popisuje osovou dobu v historickém, politickém, náboženském a filozofickém kontextu, s důrazem na změnu postoje k etické reflexi. Časový horizont osové doby překračuje tím, že do ní zahrnuje i později vzniklá náboženství (např. křesťanství a islám), neboť myšlenkově z ní vycházejí. Cílem práce je vysvětlit, v čem spočívají základy současných náboženství, což je důležité zvláště dnes, v období zvýšeného náboženského fundamentalismu. Podle autorky tímto "fundamentem", ke kterému je dobré se vracet, není násilí, ale soucit, jehož vědomí vzniklo právě v osové době. Autorčina interpretace historie a náboženství není přijímána jednoznačně, přesto je tato studie velice zajímavá a vychází ze současných vědeckých poznatků.

V období mezi roky 800 a 300 př. n. l. zažil svět doslova explozi nových náboženských koncepcí. Proč se právě Sokrates, Buddha, Konfucius, Jeremiáš a Lao-c' mezi jinými objevili v rozpětí těchto pěti staletí? A proč si všichni ve svých úvahách o lidstvu byli tolik podobní? Karen Armstrongová se věnovala tomuto období dějin ve snaze dokázat pojítka mezi rozmanitou skupinou tehdy žijících mystiků, teologů a filozofů. Podařilo se jí tak vytvořit obsáhlou, místy ovšem i diskuze hodnou studii, která osvětluje duchovní proměnu člověka a vývoj jeho pohledu na svět.

skrýt popis