Miscellanea patristica, Studie ke Klementovi z Alexandrie, Mariu Victorinovi, Ambrosiastrovi a Maximu Confessorovi

Příspěvky shromážděné v tomto sborníku zazněly jako referáty na setkání mladých patrologů, které se konalo v říjnu roku 2006 na Cyrilo­metodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci pod patronací Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty. Matyáš Havrda představuje pojetí víry Klementa z Alexandrie (cca 150–215) v souvislosti s otázkou po kritériu pravdy a srovnává Klementův koncept víry jakožto anticipace s původním epikurejským významem tohoto pojmu. Václav Němec se věnuje různým metafyzickým roz­vrhům v díle Maria Victorina (cca 285–365) a pomocí srovnání s příbuznými metafyzickými systémy 3.–4. století se snaží zodpovědět otázku po Victorinových filosofických pramenech. Ladislav Chvátal ve svém příspěvku hledá nejpravděpodobnější kandidáty na post přímých textových pramenů Maxima Vyznavače (cca 580–662) s ohledem na jisté tři druhy pohybu, a to jak v aristotelské, tak novoplatónské filosofické tradici. Jana Plátová zkoumá jeden z fragmentů ztraceného díla Hypotyposes Klementa z Alexandrie a upozorňuje na výraznou podobnost Klementova textu s fragmentem kodexu neznámého evangelia, zvaného Papyrus Egerton 2. Vít Hušek se zabýval čistě teologickým problémem milosti a odpuštění hříchů u Ambrosiastra (4. stol.), který rozvíjí neobvyklý motiv naděje na obrácení i po fyzické smrti.Kniha je určena především odborníkům a studentům filosofie, filologie, teologie a kulturní historie, ve své různosti a pestrosti však jistě osloví i širší čtenářské publikum se zájmem o antické křesťanské myšlení a současné české patristické bádání.

skrýt popis