Zlatá ratolest

Kniha významného anglického badatele v oblasti etnografie a kulturní antropologie je obsáhlým pojednáním o magickém a mystickém myšlení v méně rozvinutých společnostech.

Kniha významného anglického badatele v oblasti etnografie a kulturní antropologie je obsáhlým pojednáním o magickém a mystickém myšlení v méně rozvinutých společnostech.

Legendární Zlatá ratolest patří k základním dílům světové etnografie. Jestliže si brzy po svém vydání získala ocenění odborníků a velkou oblibu u čtenářské veřejnosti, oblibu trvající již více než tři čtvrtě století, zasloužilo se o to fundamentální zpracování vlastního námětu i literární kvalita díla. Tato studie o magii nabízí na podkladě obsáhlého etnografického materiálu ze života dávných i soudobých evropských i mimoevropských národů obraz magického myšleni, rituálů, mýtů, dokladů orální slovesnosti, zvyků a kmenových tradic, celého onoho nezřetelného podhoubí historie a kultury. Dramaticky a plasticky zpracovaný materiál se zabývá mimo jiné posvátností v magickém myšlení, vegetačními kulty, tabuizovanými činnostmi, osobami, slovy a předměty, démony i lidskými oběťmi, slavnostmi ohně, kouzelníky, vtělenými lidskými bohy, duší lidskou i vnější a mnoha dalšími tématy. Působivost Frazerova díla spočívá v tom, že do svých základních představ dovedl vkomponoval obrovské množství údajů z folklóru, klasické antiky, starověké Mezopotámie, Egypta, z bible, etnografie přírodních národů a vyvozovat z nich další pojmy tak. že vznikl bohatý, a přesto uzavřený celek, barvitě a sugestivně přibližující exotické nebo dávno minulé prostředí. Zlatá ratolest se stala na léta inspirací pro literáty a ovlivnila také vývoj některých vědních oborů: religionistiku, kulturní historii, výklad bible, folkloristiku, řecko-řimská studia, určitý směr psychoanalýzy aj. První české vydání v roce 1977 provázelo mnoho nesnází, tehdejšímu režimu Frazerovo dílo nebylo z ideologických důvodů příliš po chuti; vyšlo proto v malém nákladu, který byl vzápětí víceméně stažen z pultů, takže kniha byla těžko k sehnání. K tomu všemu její překladatelé nesměli publikovat, a tak vydání zaštítila svým jménem Libuše Boháčková, japanistka z Náprstkova muzea.

skrýt popis